Validita zdrojového kódu webové stránky

w3c-logoCo je to validita zdrojového kódu webové stránky, proč se řeší a na co si dát pozor? V rámci realizace webových stránek se často setkáváme se zkreslenými představami o tom, co to je validita zdrojového kódu a jaké následky má nevalidní kód. Připravili jsme tedy krátký článek, kde tuto problematiku vysvětlíme.

Co je to validita zdrojového kódu?

Pokud programátor či spíše kodér píše webovou stránku používá jazyk HTML a řídí se řadou pravidel, které by měl dodržovat. Dalo by se, říct že je to srovnatelné s pravidly jazyka českého, podle nichž je jazyk jednoznačný a validní. Validní kód vypovídá o zkušenosti jeho tvůrce. Z pohledu vyhledávačů není až tak důležitý pokud neobsahuje fatalní chyby kdy robot internetového vyhledávače není schopen stránku zobrazit. Z praktického hlediska, vzhledem k rozmanitosti webových prohlížečů a jejich verzí, je někdy třeba pro správné obsahové zobrazení sáhnout ke kódu nevalidnímu. Může se jednat o tzv „hack“ kdy se sadou šikovně napsaných příkazů vysvětlí prohlížeči co, že to má zobrazit nebo jen o načtení externího obsahu z jiné stránky typicky například Youtube, či Vimeo která bude používat značky v rozporu s tím co deklaruje hlavička vaší stránky.

Když validní tak proti jakým pravidlům?

Vývoj webových stránek sahá k začátku 90.tých let kdy Tim Berners-Lee  navrhnul protokol HyperTextMarkupLanguage (HTML) a společně s ním i aplikaci na jeho zobrazení s názvem WordWideWeb. V roce 1991 pak vyšel první grafický prohlížeč Mosaic.

Tím byl odstartován vývoj standardu HTML, který postupně až do roku 1999 dorostl do verze 4.01 Následoval standard XHTML který se postupně až do roku 2010 rozvíjel do podoby XHTML 1.1 s plány a vízí na XHTML 2.0 … Nicméně ne všem se líbil vývoj XHTML 2.0 (nekompatibilita) a připravovali koncepci nového HTML (Mozilla, Opera, Apple …) kterou v roce 2007 předložili organizaci W3C. Vzhledem k tomu, že připravované XHTML 2.0 nebylo kompatibilní se starší verzí, konsorcium W3C se přiklonilo k rozvoji HTML5 a založila skupinu HTML Working Group.  Vývoj XHTML 2.0, který do té doby považovala za jediný možný směr v roce 2010 ukončila a skupinu rozpustila. HTML5 je od prosince 2012 ve stavu Candidate Recommendation a vývojáři ji mohou již využívat.

Hlavní výhoda „X“ kových verzí je, že jsou považovány a zpracovávány jako XML soubory. Pod tímto MIME application/xhtml+xml jsou také odesílány webovým serverem do prohlížeče. Prohlížeč, který daný typ neumí, vám místo zobrazení stránky nabídne dialog se stažením souboru. Jiné prohlížeče zkusí automaticky přepnout na MIME text/html. Toto celkem hezky řeší HTML5 kde je XHTML5 do velké části kompatibilní s HTML5 a můžeme říct, že pokud prohlížeč neumí zpracovat „X“ kovou verzi a přepne se do režimu text/html tak stránku zobrazí správně. „X“ kové verze je možné generovat pomocí šablonovacích schémat XSL a tedy ze stejných zdrojových dat XML můžeme generovat zcela odlišné stránky, které pomocí CSS dostanou ten správný vzhled.

Z tohoto tedy vyplývá, že v rámci validity zdrojového kódu záleží na tom, v jakém standardu webovou stránku kódujeme.

Základní chyby ve validitě stránky

  • Ukončování nepárových tagů,
  • zakázané použití některých tagů,
  • použití neexistujících style vlastností, nebo použití style vlastností v kódu stránky (nikoli v CSS),
  • použití zakázaných atributů tagů, případně nepoužití povinných.

Nevalidní stránka může vypovídat o neznalosti autora, ale zároveň je možné, že je způsobená záměrně požadavkem na funkcionalitu webu. Na stránku která projde validátorem W3C je možné umístit logo což může být někdy považováno za konkurenční výhodu, ale prakticky není. Validní stránka také zpravidla bývá vyžadována pro veřejné zakázky a je dobrým základním kamenem pro aplikaci pravidel přístupnosti (aktuálně WCAG 2.0).

Obchodní význam validity stránky?

Obecně se dá říct že, význam z pohledu obchodních cílů webu není žádný. Prohlížeče  neimplementují standard 100% nebo naopak implementují experimentální návrhy a je tedy možné, že i validní kód se zobrazí jinak než očekáváte. Z pohledu umístění se na lepších pozicích ve vyhledávačích také není nezbytně nutná. Současným trendem vyhledávačů je hodnotit obsah a přínos stránky pro návštěvníky, sociální signály apod.

Závěr

Pokud realizujete webovou stránku a máte z nějakého důvodu požadavek na validní zdrojový kód, je třeba uvádět informaci, dle jakého standardu by měl být kód validní.

Pomohl vám tento článek? Sdílejte jej dále.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Email this to someone
email